Krátkodobá rezerva – máte či nemáte?
Utratíte každý měsíc všechny peníze, které vám na účtu přistanou? Nebo vám před výplatou nějaká ta sumička na účtu přeci jen zbývá? A jak s ní nakládáte dál? A proč? Má to vůbec smysl?
Pokud skutečně máte den před výplatou na svém kontě nulu, je třeba si říct, proč tomu tak je. Možná je váš rozpočet skutečně napjatý a vaše povinné výdaje se do koruny rovnají vašim příjmům. Složitá situace. Já bych zvážila, zda si nenajít lepé placenou práci, případně další práci.
Roztočíte vše, co vyděláte, ale povinné výdaje tvoří jen část a ostatní peníze utratíte třeba za zbytečnosti (třeba za oblečení, které vám ještě po půl roce leží nenošené ve skříni), nebo dokonce ani nevíte, za co všechno? Pak jste na tom o dost lépe než lidé s našponovaným rozpočtem, ale s penězi pracujete se stejným výsledkem, který každý měsíc končí nulou.
U obou výše uvedených skupin je bohužel nezbytným prvním krokem kvalitní zajištění povinných výdajů v podobě životního pojištění, obzvlášť jde-li o celou rodinu. V případě, že se něco zvrtne, se rozumná a dobře nastavená pojistka rovná jistotě, že budete dál schopni hradit výdaje za bydlení, jídlo, ošacení, dopravu atd.
Jakmile tedy dokážete něco ušetřit – ať už proto, že vám zvedli plat, nebo proto, že utrácíte s rozumem – a dát stranou (všimli jste si, jak rychle z běžného účtu mizí peníze, když všude platíte kartou?), třeba jen na spořicí účet, jste na nejlepší cestě. Mezi výší „odkládaných“ peněz a časem, který na vytvoření záchranného polštáře budete potřebovat, platí nepřímá úměra, ale i pár stovek měsíčně je lepších než nic.
Úplně vyhráno máte v okamžiku, kdy na spořicím účtu svítí zůstatek, který se rovná vašim povinným výdajům na dalších tři až šest měsíců. Dnes raději těch šest. Z pojistky můžete vyškrtnout ta nejdražší rizika, což jsou denní dávky s krátkou časovou spoluúčastí, a navíc budete nějaký čas v klidu i v případě, že přijdete o práci. O nižším pojistném nemluvě.
Za mě je krátkodobá rezerva neodmyslitelnou součástí zodpovědného přístupu k penězům a dává nám určitou nezávislost a svobodu v situacích, kdy všechno nejde zrovna podle plánu. Když ji navíc neustále doplňuju, můžu pak s prostředky nad rámec několikaměsíčních výdajů pracovat dál – udělat si radost, použít je prostě na cokoli, případně investovat do cíle, který je vzdálenější v čase. Mám možnost volby.
Aby rezerva byla opravdu rezervou, je dobré ji oddělit od běžných financí, ale přesto ji mít stále po ruce. V dnešní době vysokých úrokových sazeb je spořicí účet (bez platební karty, dostupný přes internetové bankovnictví) ideální volbou. A schválně si zkuste všechny peníze, které vám na běžném účtu den před výplatou zůstanou, přesunout na ten spořicí. Když to uděláte několik měsíců po sobě, můžete být velmi mile překvapeni.
Obsah článku není investičním doporučením. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích.